Oslava narozenin
Tak dnes jsou mně tři roky. Od rána to bylo tak trochu cítit ve vzduchu. Bylo nějak víc procházek, nějak víc focení, nějak víc hlazení a večer to panička a páníček zakončili dortíkem a dárečkem. Představte si, dostala jsem plyšového zajíce, za půl hodiny už zajíc nebyl, ukousala jsem mu nohy, ruce, pak přišly na řadu ušiska a pak jsem se mu podívala do bříška, protože tam něco chrastilo a pískalo, tak jsem musela zjistit, o co jde!
Řeknu Vám, že dort byl teda lepší, zajíc nakonec nechutnal tak dobře!
Musím ale uznat, že celkově jsem spokojená. Páníček mě pořád mazlí, pusinkuje, hladí a kouše mě do jazyka a do uší. Já mu na oplátku dělám to samé a baví mě okusovat a čistit mu fousy na bradě :-) Co kdyby tam měl nějaké blešky! Panička se mnou zase chodí na dlouhé procházky a dívá mně papání. Máme to doma takové rozdělené. Když přijedou holky, Barča s Aničkou, tak s těma se nejraději honím, jsou to ještě štěňata :-)
Umím být sama doma, moc se těším, když se někdo ze smečky vrací domů. Musím mu přinést něco pro radost, bačkoru, deku nebo pelíšek. Jsem tak ráda, že jsou se mnou a že se vrátili. Prý jsem moc hodná. No snažím se, dívám se jim zpříma do očí a snažím se tam vyčíst, čím bych jim mohla udělat radost. Mám je ráda, moc a vím, že oni mě také. Poznám to z toho, jak na mě šišlají a dělají obličeje, snaží se chovat jako já. Musím ale podotknout, že občas je to k smíchu. Opravdu jenom snaha!