Výstavy

Výstavy... nevím co si o těchto akcích myslet. Jednou za čas mě panička vykoupe, vykartáčuje, nablejská a vyrazíme na výstavu. Upřímně, nemám to ráda. Když jsem byla štěndo, a byla na své první výstavě, tak mně to připadalo celkem zábavné a bylo tam fakt moc kamarádů a hromada lidí. Dostala jsem pohár, udělali jsme nějaké fotky a jelo se domů.

Několikrát jsem byla na tréninku, na tzv. handlingu, a tam jsem si už nebyla jistá, jestli mě to vlastně baví. Dlouho jsem stála na místě, učila jsem se pózovat, správně běhat a představte si, že jsme na požádání musela cenit zuby! Tak nějak jsem propadla panice, dostala se do stresu a úplně jsem si to neužívala.

Panička to vyhodnotila stejně a výstavy omezila, ale to byla chyba! Velká chyba! Jelikož když jsem pak šla na důležitou mezinárodní a později i klubovou výstavu, tak to vystavování nebylo nic moc. Nicmně V1 mám, nějaký ten titul také a příští rok se vrhneme na bonitaci.