Thajský Ridgeback - seznamte se
Standard plemene
Země původu:
Thaisko, Japonsko
Klasifikace FCI:
Skupina 5, Špicové a primitivní plemena
Sekce 7: primitivní typy k loveckému užití, bez pracovních zkoušek.
Celkový vzhled:
Krátkosrstý středně velký pes, jehož srst tvoří podél hřbetu Ridge (hřeben). Jeho tělesná délka je o něco větší než kohoutková výška. Dobře vyvinuté tělo.
Důležité proporce: tělesná délka : kohoutková výška 11:10
Hloubka hrudníku : kohoutková výška 5:10
Délka čenich. partie : délka hlavy 2:3
Tělesná stavba
Hlava:
Ploché temeno hlavy spadá v mírném sklonu k dobře vyznačeném stopu. Čenich má klínovitý tvar, psi s plavou barvou osrstění mají černou masku. Nosní houba je černé barvy, nebo odpovídá barvě pigmentu. Horní část čelisti je dostatečně široká, dolní část je silná. Na jazyku se může vyskytovat různé množství černých skvrn. Bílé a silné zuby tvoří nůžkový skus. Středně velké oči mandlového tvaru jsou v barvě hnědé, u modrého nebo stříbrného osrstění jsou přípustné oči jantarově zbarvené. Uši jsou posazené oboustranně na vrchu hlavy, stojí mírně od sebe, jsou dopředu nakloněné, ve tvaru trojúhelníku. Nekupírují se.
Tělo:
Silný hřbet, stejně jako silná a široká bedra. Hrudník je dost hluboký, dosahující až k loktům, hrudní koš dobře formovaný ale ne ve tvaru sudu. Břicho je vtáhlé. Krk je silný a svalnatý, hlava vysoko nasazená.
Ocas:
u kořene silný, ke špičce se postupně zužuje, špička dosahuje k patním hrbolům, je nesen kolmě vzhůru nebo srpovitě zahnutý. Nemá zlom.
Končetiny:
Přední končetiny mají rovná předloktí. Hlezna zadních končetin jsou dobře vyvinutá, kolena dobře úhlená, silné patní klouby. Drápy nejlépe černé, přípustné jsou světlé až nahnědlé.
Pohyb:
Prostorný krok. Stopa tvoří dvě paralelní přímé linie. Z pohledu zepředu se pohybují přední části v přímé linii sem a tam, takže ramenní, loketní a klouby předního chodidla leží přibližně v linii. Z pohledu zezadu leží kolenní a patní klouby přibližně v linii.
Osrstění:
Srst je krátká a hladká. Typickým znakem je ridge (hřeben) na hřbetě a bedrech. Je ze srsti, která v zbývajícím osrstění roste v protisměru, zatímco okolní srst roste normálně. Ridge má různé formy, ale musí být vždy symetrický. Kůže je hebká a jemná, napjatá.
Velikost:
ideální kohoutková výška pro psy: 56 – 61 cm,
feny: 51 – 56 cm
Tolerance je 2,5 cm.
Vylučovací vady:
psi bez ridge, sdlouhá srst
Barvy:
Modrá(stříbrná),černá,červená (světlá až tmavá) a isabell.
Charakteristika
Postavení v lidské smečce:
Thajský ridgeback je rodinný přítel a společník. Celým svým srdcem miluje svou rodinu a svůj život chce prožívat v její blízkosti. Je šťastný všude, kde má úzký kontakt s člověkem. Držení v kotci či v ohradě je pro toto citlivé plemeno naprosto nevhodné. To ostatně není možné ani z důvodu extrémně krátké srsti. Thajský ridgeback miluje pohodlí, doma je mazlivý, láskyplný, citlivý a velmi rád spí. Je velice vnímavý, pozorně sleduje osoby ve svém okolí a s velkým zaujetím vnímá jejich činnost a jejich rozhovory. Lidský hlas na něj působí velmi intenzivně. Když na něj někdo mluví, dívá se mu zpříma do očí a z mimiky obličeje, postavení jeho uší a výrazu očí má člověk pocit, že všemu, co říká, Thajský ridgeback rozumí.
Dokáže se mimořádně přizpůsobit životnímu stylu svého pána. Potřebuje však dostatek pohybu a zaměstnání. Nemá-li na něj zrovna jeho pán čas, dokáže doma klidně ležet a trpělivě čekat. K cizím je od přírody poněkud zdrženlivý, ale v zásadě přátelský. Pro vytváření správného vztahu k lidem a zvířatům je nesmírně důležitý kontakt psa s nimi a to od nejútlejšího věku. Dobře vychovaný a socializovaný Thajský ridgeback nemá se svým okolím žádné problémy, ačkoliv si stále zachovává určitou míru nezávislosti. Povaha plemene hodně závisí na pohlaví. Psi mají potřebu nezávislosti a samostatnosti podstatně větší, někteří jedinci jsou navíc dominantnější. Měli by mít ujasněnou hierarchii v rodině. Feny jsou naopak velkými mazlíčky, stále vyhledávají kontakt člověka. Snaží se neustále posadit se svému pánovi na klín, přestože s přibývajícím věkem to pro jejich velikost není možné.
Thajský ridgeback je označován za dobrého hlídače, ale agresivita mu je naprosto cizí. Je bystrý a ostražitý, jeho impozantní vzhled vzbuzuje patřičný respekt. Ačkoliv téměř neštěká, dokáže upozornit na podezřelou okolnost. Není však němý. Projevuje se především mručením, kterým dává najevo svou nespokojenost či potřebu.
Thajský ridgeback je vysloveně sportovní pes. Miluje běh, disponuje enormními skokanskými a šplhacími schopnostmi, které se projevují již od štěněcího věku. Jeho ladný pohyb vykazuje krásu, rychlost, sílu, vitalitu a vytrvalost, to vše v dokonalém souladu připomíná klus koně. Ačkoliv je doma klidným a lenivým psem, venku je velice temperamentní a radost z pohybu je na něm znát. Pohyb je pro něj velmi důležitý, nicméně je stále vybaven loveckými pudy, které stěžují nejen jeho výchovu, ale právě především možnost svobodného pohybu. Kdysi byl používán pro samostatnou práci při lovu. Pokud se objeví zvěř, je zřejmé, že se za ní rozběhne. Je tedy nutné již od malička alespoň částečně jeho lovecké sklony potlačit, nechceme-li mít Thajského ridgebacka celý život na vodítku nebo zavřeného na zahradě.
Výcvik:
Thajský ridgeback je ideálním psem pro aktivní a sportovně založené lidi. Není pro něj větším potěšením, může-li svého pána doprovázet při joggingu nebo při jízdě na kole. Pro svůj temperament a radost z pohybu a ze hry je vhodný pro agility. Je velice chytrý a bystrý, rád se učí novým věcem, ale jen když chce. Pro svou činnost potřebuje motivaci, nejlépe pamlsek nebo jakýkoliv aport. Ze začátku potřebuje hodně chvály za každý (byť malicherný) správně provedený výkon. Trénink však musí stále brát jako hru, dril a drezůru odmítá, stejně jako stereotypní opakování. Není ideálním psem pro ty, jež vyžadují bezhlavou poslušnost. Pro svou mimořádně vysokou inteligenci a nezávislost není schopen poslouchat tzv. na slovo. Základní pravidla dobrého psího chování zvládne bez problémů, když se začne s výchovou včas. Nehodí se pro služební výcvik.
Je to pes - osobnost a takového ho musíme brát. Výchova Thajského ridgebacka vyžaduje spoustu porozumění a pochopení. K úspěchu jde ruku v ruce láska s důsledností. Vyvíjení nátlaku se naprosto míjí účinkem, právě naopak. V nesprávných rukou se z něj stane plachý a zcela nepřístupný pes.
Historie a původ
Tajemství thajských jeskyní
Historie plemene je ponořena do dávných dob a je dodnes předmětem mnoha dohadů. Je velmi těžké prokázat původ tak starého plemene, jakým Thajský ridgeback bezesporu je. První podložené zmínky o plemeni se objevily v 380 let starých thajských rukopisech. V těchto knihách byl Thajský ridgeback popisován jako "krátkosrstý pes s hřebenem na zádech, se vztyčenýma ušima a s ocasem, který nese vzhůru jako meč". Thajští obyvatelé objevili jeskyně, jež nazvali Tum-Pra-Toon. V těchto thajských jeskyních bylo nalezeno velké množství kreseb znázorňujících tehdejší každodenní život. Psi vyobrazení na těchto malbách se velmi podobali dnešnímu Thajskému ridgebackovi. Znalci odhadují stáří jeskynních kreseb na nejméně 3000 let. Vedle známého Rhodeského ridgebacka existoval také pes Phu Quoc. Je podstatně menší než Thajský ridgeback a pochází ze stejnojmenného ostrova Phu Quoc, který leží v Thajském zálivu asi 200 km východně od Bangkoku a dnes je součástí Vietnamu. Pes Phu Quoc žil u Kambodžských hranic a je nepochybně předchůdcem dnešního Thajského ridgebacka. Také v Kambodži byly nalezeny 1000 let staré jeskyně, na jejichž stěnách jsou vyobrazeni psi s ridgem.
Primitivní plemeno
Ve východním Thajsku, odkud tedy plemeno pochází, žilo velmi chudé obyvatelstvo, které bylo drženo v izolaci. Pro většinu obyvatel byli tito psi jediným majetkem. Představovali pro ně především jistý zdroj obživy, protože Thajský ridgeback byl jejich nepostradatelným pomocníkem při lovu. Jeho přednosti byly rychlost, šikovnost a vytrvalost, ale především velmi ostrý zrak. Při práci ve smečce dokázal ulovit zajíce, králíky, či mladého kance. Když rodina jeho pána pracovala na poli, hlídal dům, kde zabíjel hlodavce a hady. Zároveň byl používán jako průvodce povozů. Izolace, ve které byla část Thajska držena, zabránila křížení plemene s jinými plemeny. Z tohoto důvodu je Thajský ridgeback relativně čistou a nepochybně původní rasou.
Jakkoli je původ
Thajského ridgebacka nejasný, je jisté, že jde o velmi staré plemeno,
jehož vzhled a charakter se v průběhu staletí jen velmi málo změnil.
Asijské národy si velmi dobře uchovávají svoji kulturu, jejíž součástí
jsou i psi. Díky práci archeologů, antropologů a zoologů je tajemná
minulost Thajského ridgebacka po částech odhalována.
Záchrana chovu TR
Od roku 1975 se thajští chovatelé snažili o záchranu a ustálení chovu Thajského ridgebacka. Výsledkem jejich práce bylo 28. 7. 1993 uznání plemene v FCI. Thajský ridgeback je pod číslem 338 zařazen do skupiny 5 – Špicové a primitivní plemena (tzn. prvotní, původní), sekce 7 – primitivní typy k loveckému použití. Největší rozkvět plemene byl zaznamenán v letech 1988 – 1993. V Thajsku je dnes chován pro svůj orientální vzhled jako společník a průvodce, ale zároveň jsou stále i chovatelé, kteří svůj chov zaměřují na loveckou upotřebitelnost plemene. Dodnes je využíván jako rychlý honič. Je to ušlechtilé plemeno s vynikajícím sluchem a čichem a disponuje výborným orientačním smyslem.
